Lapacho proti mikrobům a parazitům

Původní indiánský název lapacho je dnes už dobře znám i v našich zeměpisných šířkách. Lapacho se druhdy označuje jako mravenčí dřevo, to z toho důvodu, že se v jeho odumřelých částech s oblibou producíruje právě tento druh hmyzu. To je však poněkud nevděčný název, Inkové i jiné indiánské národy považovaly lapacho za takzvaný „Strom života“ a přikládali mu nejvyšší možnou úctu. Proč tomu tak bylo?

Silná koncentrace mnoha různých léčivých látek si dokázala poradit s celou řadou nemocí, včetně těch vůbec nejobávanějších, na které hned tak něco nezabíralo. Vždyť látka, která dokáže potlačit rozvoj viru HIV, to je opravdu učiněný zázrak, že? I proto je „Strom života“ oblíbený i v naší době. Jak ostatně potvrzuje i vědecké zkoumání lapacha, má mimořádné antibakteriální a antiparazitní účinky. A na tom vlastně stojí a padá i současná medicína a její léčiva.

K nejzajímavějším účinkům lapacha se dá zařadit například schopnost likvidovat bakterie, které běžně odolávají i silným kyselinám. Zabírá ale i na plísňová onemocnění, kvasinky nebo třeba viry. Díky svému složení navíc lapacho dokáže něco zdánlivě nemožného. Potlačí projevy nejen nechvalně proslulého viru HIV, ale i takzvané herpetické viry. Ty jsou původci celé řady různých chorob a dokáží přežít v organismu i celé roky, než se nějakým způsobem projeví. Tuto časovanou bombu však naštěstí dokáže lapacho spolehlivě zneškodnit a uchránit nás tak od budoucích zdravotních komplikací.

Lapacho se proslavilo v posledních desetiletích i jako velmi účinný přírodní lék proti malárii. Látka zvaná Lapachol – kterou se v laboratorních podmínkách podařilo úspěšně izolovat – má podle mnoha testů silné antimalarické účinky. Indiánům byly tyto schopnosti lapacha známé už po celá staletí, ale naše věda to objevila teprve nedávno. Něco takového je typické pro mnoho dnešních léčiv nebo doplňků výživy, stačí se jen trochu porozhlédnout v internetových obchodech či na pultech lékáren. Lapacho není první ani poslední takový přírodní zázrak, například v Asii existuje řada zázračných bylin.

Unikátní složení lapacha, která do dnešních dnů nejde při využití ani té nejlepší techniky připravit synteticky, má velký vliv na fungování naši imunity. To do značné míry přispívá k jeho antimikrobiálnímu charakteru. Snad i z tohoto důvodu je paleta virů, se kterými si lapacho poradí, tak pestrá. Dokáže totiž potlačit prachobyčejnou rýmu, ale i záněty průdušek, což opět věděli v dávných dobách i samotní Inkové, ale úspěšný boj svádí i s virem HIV.

Tyto zdánlivé zázraky umožňuje jen jedna velmi jednoduchá chemická reakce. Beta-lapachon, což je látka obsažená v takzvaném „mravenčím dřevě“, dokáže přerušit kolování enzymů v buňkách, které napadl konkrétní virus. Tím se také znesnadní syntéza DNA a RNA. Pokud tedy začnou účinné látky v lapachu působit, brzy zamezí virům ovlivňovat různé chemické procesy v napadených tkáních. Virus pak nemůže pokračovat v nastalé expanzi, což způsobí jeho postupnou degeneraci a zánik.

Na závěr se ještě hodí dodat jeden zajímavý fakt. Lapachová kůra může mít ještě vyšší efektivitu, pokud se díky sirnatým sloučeninám iniciuje přeměna lapacholu na beta-lapachon. To se týká například i yerba maté. To je dodnes v indiánských kulturách jižní Ameriky s lapachem spojováno. Než se položilo na stůl yerba maté, obvykle je tradicí dopřát si nejprve hrnek lapacha.